
V dobrém jsme se sešli
Při příležitosti 100. výročí založení ČSR jsme pokřtili nové promo CD „V dobrém jsme se sešli“. Stalo se tak pod záštitou rektora Univerzity Pardubice, prof. Ing. Jiřího Málka, DrSc. na náměstí Čs. legií, bezprostředně po tradičním provedení československé státní hymny při slavnostním aktu pokládání věnců k soše prezidenta Masaryka. Kmotrem CD se stali a jeho křest několika kapkami sektu provedli prorektor Univerzity Pardubice, prof. PhDr. Petr Vorel, CSc. spolu s bývalým manažerem VUS Pardubice Milanem Linhartem.
CD „V dobrém jsme se sešli“ nese podtitul „Lidová inspirace“, obsah totiž tvoří výhradně vícehlasé sborové úpravy lidových písní od českých autorů 20. a 21. století. Různě stylizovaná lidová hudba je jedním ze základních pilířů českého sborového repertoáru. VUS Pardubice zde poprvé přináší reprezentativní výběr folklórně inspirovaných děl, která s úspěchem mnohokrát koncertně uvedl. Nahrávka vznikla nadvakrát, první část nahrávání proběhla již 1. dubna 2015 v pardubickém Sboru Československé církve husitské, druhá pak 29. října 2017 v nové aule Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Tam je umístěn klavír značky Petrof, který se podařilo v r. 2016, zejména díky podpoře Univerzity Pardubice, pro náš soubor získat. Jsme přesvědčeni, že právě v jubilejním roce novodobé československé státnosti, kdy nahrávka vychází, přinese mnohým radost. CD obsahuje následující skladby:
1. Slovácké písně – Vojtěch Říhovský (1871-1950)
2. Zachodí slunéčko – Jan Vičar (*1949)
3. Spala sem na seně – Jan Vičar (*1949)
4. Uspávanky – Jan Vičar (*1949)
5. Ej, lásko, lásko – Tomáš Židek (*1981)
6. Masopust – Jiří Teml (*1935)
7. Zpěvy lidu českého – Jan Malát (1843-1915)
8. V dobrém jsme se sešli – Jaroslav Křička (1882-1969)
Dirigent VUS Pardubice, MgA. Tomáš Židek, Ph.D. upřesňuje kontext těchto skladeb následovně:
Pásmo „Slovácké národní písně“, op. 53 Vojtěcha Říhovského (1871 – 1950) představuje vzácný počin nejen v české sborové tvorbě, ale i v díle samotného autora, který se jinak převážně specializoval na církevní hudbu. Ve Slováckých písních jistě také vychází z inspiračních podnětů svého mládí, neboť se narodil v Dubu na Moravě. Skladbu věnoval pěveckému spolku Slavoj v Chrudimi, jehož byl v době svého chrudimského varhanického působení (1902 – 1914) velmi činným členem.
K nejvýraznějším českým soudobým sborovým autorům se nepochybně řadí skladatel a muzikolog Jan Vičar (*1949), rodák z Olomouce. Cyklus „Zachodí slunéčko“ je uměleckým zpracováním folklórního materiálu z moravských Kopanic. Původně se jednalo o kompozici pro ženský sbor a houslové sólo (2006), ale r. 2008 vznikla tato smíšená verze, kterou jako celek premiéroval a ještě mnohokrát s úspěchem uvedl právě VUS Pardubice. Vedle četných dvojsborových ploch stojí za pozornost i extrémně obtížný houslový part s řadou bitonálních prvků.
Vokální variace „Ej, lásko, lásko“ Tomáše Židka (*1981) vznikly přímo pro VUS Pardubice a na Festivalu sborového umění Jihlava 2013 bylo dílo oceněno jako tzv. novinková skladba.
Skladatel Jiří Teml (*1935), rodák z Vimperku, paří k nejplodnějším soudobým hudebním tvůrcům. Jeho jazyk vychází vesměs z tradičního pojetí kompozice a přijímá do sebe rozmanité inspirační zdroje. Skladba „Masopust“, jež získala 1. cenu v Mezinárodní skladatelské soutěži Jihlava 2012, je velice svěží a vtipnou sborovou stylizací českého lidového masopustu, jehož obliba v posledních
letech opět narůstá.
Pozoruhodnou osobností českého hudebního života 2. poloviny 19. století byl bezesporu skladatel a pedagog Jan Malát (1843 – 1915), rodák ze Starého Bydžova. Z řady jeho pásem lidových písní s instrumentálním doprovodem uvádíme „Zpěvy lidu českého II.“ z roku 1887, věnované zpěváckému spolku „Zvukobor“ v Chocni za jeho jmenování čestným členem. Roku 1901 bylo dílo také zinstrumentováno pro symfonický orchestr. Mistrná kompoziční dovednost je zde patrná, vedle nenásilného propojení jednotlivých písní, zejména v závěru, kde jsou ve stylu neimitační polyfonie propojeny písně „Sedlák, sedlák, sedlák“ a „Chovejte mě má matičko“.
V závěru příznačně uváděný sbor „V dobrém jsme se sešli“ skladatele Jaroslava Křičky (1882 – 1969) je posledním z cyklu devíti „Českých, moravských a slezských písní a tanců“, op. 43 z let 1921 – 1926. Poselství, které nese, tak jako vlastně celé toto album, je pro nás nadčasové!
Tak tedy – příjemný poslech!